"Ale? Tak pokračuj!"

"Ale pokud jde o zaparkované auto, vypovídali všichni tři svědkové souhlasně. Nezávisle na sobě potvrzovali, že to byl francouzský vůz, a to renault, typ CV-4, model, který přišel na trh v sedmačtyřicátém a pak se s nepatrnými obměnami vyráběl řadu let."

"Renault CV-4," opakoval Kollberg. "Ten jim vymyslel Porsche, když byl ve Francii jako válečný zločinec. Zavřeli ho'do vrátnice továrny na auta a nechali ho rýsovat. Pak ho, mně se zdá, pustili. Vydělali na tom autě miliardy."

"Tvé znalosti z nejrůznějších oborů jsou obdivuhodné," řekl suše Martin Beck. "Mohl bys mi teď říct, jaká je souvislost mezi případem Tereza a tím, že Stenström byl před čtyřmi týdny při hromadné vraždě v autobuse zastřelen?"

"Moment. Co bylo potom?"

"Stockholmská policie provedla nejrozsáhlejší pátrání, jaké tenhle stát pamatuje. Vyšetřování se rozrostlo do gigantických rozměrů. Tady to vidíš. Vyslechli několik set osob, které Terezu Camaráo znaly nebo s ní přišly do styku, ale kdo se s ní setkal naposled, to nezjistili. Během posledního týdne, než byla nalezena mrtva, nezanechala vůbec žádné stopy. Předtím strávila noc s nějakým chlapíkem v hotelu na Novomostecké ulici a následující den se s ním rozešla o půl jedné v nějaké vinárně na ulici Mistra Samuela, a to byla poslední stopa. Tečka, konec.

Potom vyslídili všechna auta typu CV-4. Nejdřív ve Stockholmu; protože svědkové tvrdili, že měl v poznávací značce A. Pak zjišťovali všechna osobní auta toho typu v celostátním měřítku pro případ, že měl falešnou poznávací značku. Trvalo to skoro rok. A nakonec dokázali, doopravdy dokázali, že ve Stadshagenu o půl dvanácté večer devátého června devatenáct set padesát jedna z té spousty prověřovaných aut nemohlo stát ani jedno..."